|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Násilné trestné činy v Českém Krumlově ve druhé polovině 16. a v 17. století
LANCÍKOVÁ, Tereza
Předkládaná bakalářská práce má za úkol rozbor případů vražd ve městě Český Krumlov ve druhé polovině 16. a v 17. století. Těžiště práce spočívá ve studiu vražd, kde dostávají prostor i někteří konkrétní aktéři, na jejichž příkladu je přiblížen rozdíl mezi normativním a faktickým postihem zločinu, jejich myšlenkový svět a obranné strategie. Dále se snažím přiblížit fungování soudního aparátu ve městě.
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století
Dušek, Jan ; Matějec, Tomáš (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století sleduje, jakým způsobem je pojednáno v raněnovověkých historiografických a hagiografických literárních památkách o pozemském životě tohoto světce i o jeho působení po smrti. Věnuje se také zázrakům, které se staly na přímluvu sv. Prokopa ve středověku, a osudu sázavské slovanské mnišské komunity do roku 1097. Zaměřuje se na proměny prokopské látky v jednotlivých dílech raného novověku. Bere také zřetel na středověké prokopské legendy. Přílohou práce je seznam prokopských motivů vyskytujících se v raněnovověkých historiografických a hagiografických pracích.
|
|
| |
|
|
Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Brátková, Zlata (oponent)
Tato bakalářská práce, nazvaná Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku, se zabývá vývojem zdravotnických profesí v období raného novověku v Praze. Časové rozmezí práce se pohybuje od 70. let 15. století do konce přelomu 17. a 18. století. Soustředí se na jejich vývoj s hlavním zaměřením na vznik samostatného bradýřského cechu a oddělení chirurgů od bradýřů. Dále se zaměřuje i na lázně jako na pracoviště spjaté s těmito profesemi. Obsahuje kapitoly shrnující základní prameny a literaturu, které byly použity při zpracování této bakalářské práce. V jedné kapitole je stručně shrnut vývoj cechovní organizace s přihlédnutím ke zkoumaným profesím. Další kapitola se věnuje lázním a jsou v ní obsaženy základní informace o podobě tehdejších lázní. Základem práce jsou kapitoly popisující přímo jednotlivé profese od jejich počátků, přes vývoj až ke konci sledovaného období. K třem hlavním zdravotnickým profesím jsou přidány profese příbuzné, které lazebníky, bradýře i chirurgy provázejí. V závěru se nachází shrnutí práce a přílohy. Cílem práce je podat informace o vybraných třech zdravotnických a hygienických profesích se zaměřením na jejich vývoj, společné počátky a finální oddělení.
|
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
|
|
Zemští škůdci na počátku raného novověku
VALIGOVÁ, Tereza
Bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na zemské škůdce na základě právních dokumentů od přelomu 14. a 15. století do roku 1627. Prostřednictvím Zemských zřízení, královských nařízení a konkrétních příkladů čerpaných ze šlechtické korespondence v časovém období konce 15. a začátku 16. století vymezuje typologii a průběh škůdcovství. Vymezuje konkrétní zemské škůdce, kteří byli známí po celém Království českém. Jednalo se především o Kryštofa a Jindřicha z Gutštejna, kteří působili za hranice země a tím ohrožovali království. Dále známý příběh msty Starému Městu pražskému od Jiříka Kopidlanského, na jehož pozadí se promítal stavovský boj šlechty a měst.
|
|
|
Nymburská registra z let 1629-1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace
Ďurčanský, Marek
Ve studii jsou na základě nymburských register z let 1629-1634 opraveny a doplněny starší výzkumy k dějinám pobělohorské emigrace. Dosud byl přebírán údaj Tomáše V. Bílka (150 nymburských sousedů), který vycházel pouze ze dvou seznamů z let 1626 a 16227. Z register ale vyplývá, že na začátku 30. let se minimálně 22 z nich zdržovalo znovu v Nymburce, někteří přitom zastávali důležité funkce v městské správě. Dalších 8 osob z Bílkova seznamu se prokazatelně po r. 1629 zdržovalo v Čechách.
|
host ::
RSS.